Čeština
Deutsch
Slovenčina
Po dovolené v Českém ráji jsem si dal po pěti letech Miladatlon (0,5-28-6 km). Hodně foukalo, a tak byly vlny skoro jako na Havaji. Občas nebylo ani bóje vidět, a to byly metr vysoké! Na kolo jsem si vzal gravela s rovnými řídítky. Jezdím na něm do práce. Trať se dala bez problémů na 40 mm pláštích projet. Jely se dva 14 km okruhy. Od začátku jsem za to bral hodně zostra. Pod kopec se za mnou vyvezl Marek Bušek a pomalu se vzdaloval. Věřil jsem, že na rovinatých úsecích kolem Milady ho sjedu. 
Před posledním stoupáním v prvním okruhu mi ale přestalo kolo řadit a řetěz spadl na nejmenší pastorek (10 zubů)! Záhy jsem zjistil, že se mi uvolnilo lanko na přehazovačce. Imbusy jsem neměl, a tak nezbývalo, než strmější kopečky vytlačit a kde to šlo rvát to ve stoji. Nohy jsem měl jako ingoty. Každého, koho jsem předjížděl, jsem se ptal, zda nemá imbusy. Nakonec mi je v depu podal zdravoťák ze sanity. Lanko jsem dotáhl a vydal se minimalizovat ztrátu. Kolo sice neřadilo perfektně, ale já jsem byl rád, že nemusím jet brutální převod. Pár lidí jsem ještě předjel. V závěru kola ještě prudce sprchlo se silným protivětrem, a tak brýle KEEN mi udělali dobrou službu. V běhu jsem nic nevzdával a v obou okruzích tlačil na pilu. Hanka mě tradičně povzbudila a fotila můj boj s větrnými mlýny. Doběhl jsem za Markem na 2. místě v kat M50+ s odstupem 4:18 min (celkově na 5. místě z 72 finišerů). I tak jsem spokojen, protože jsem technický problém vyřešil a potkal spousty kamarádů a užil si pěkný den.
Výsledky: STOPNITO | Výsledky závodu
S pozdravem
František Bulava